Původ a význam příjmení
Čeština zná dvě slova, od nichž může být příjmení odvozeno:
- hapat – (v dětské řeči) upadnout, sednout si
- Jungmann, J.: Česko-německý slovník, 1. díl, 1835
- Bartoš, F.: Dialektický slovník moravský, 1906
- hapalík – dřevěný kolík na napínání barveného sukna
- Jungmann, J.: Česko-německý slovník, 1. díl, 1835
- Vesnické technické památky, 2003
Velmi podobná či přímo stejná slova najdeme také v dalších jazycích:
- Němčina: hopsala – (v dětské řeči) citoslovce poskočení; také slova hoppla a hoppala (česky asi „jejda“)
- Latina a řečtina: hapala – jemná, např. v názvu palmy Burretiokentia hapala
- Hebrejština: hapala má podobný význam jako v češtině: upadnutí
- Finština: haapala bychom mohli přeložit asi jako osikový háj, ve Finsku poměrně obvyklé příjmení, existuje i ve variantě s jedním a – tedy Hapala
Slovo „hapala“ má jednoduchou stavbu a snadnou výslovnost, a tak není divu, že existuje i v dalších jazycích. S největší pravděpodobností nijak nesouvisí s českým slovem nebo dokonce s příjmení Hapala.
Nejstarší zmínky
- 1546: Švec Jan Chlupatý koupil od Jiříka Hapala dům č. 30 v královském městě Kolíně nad Labem.
- 1552: Jána Hapalka koupil od Víta Houžvy dům č. 63 v královském městě Kolíně nad Labem; roku 1574 jej prodal Jakubu Bradavičkovi.
- 1579: Jiřík Hapalík byl smrtelně raněn Matějem Vrbatou z Kněžic. Odkud byl Jiří Hapalík, nevíme, ale soud se odehrál v Ronově nad Doubravou v okrese Chrudim.
- 1591: Blažek Hapal je zmiňován v urbáři Ivanovického panství jako půlláník v Ivanovicích na Hané, o rok dříve je zapsán jako Blažej Chápal.
Rozšíření příjmení v ČR
Příjmení Hapala patří mezi ta méně častá. V roce 2016 žilo v ČR 99 osob s příjmením Hapala, 27 s příjmením Hapal a 120 se přechýlenou variantou Hapalová. Navíc původ tohoto příjmení není natolik zřejmý a přímočarý jako například u Nováků, Svobodů či Černých. Když k těmto skutečnostem připojíme mapu ČR (Obr. 1) s aktuálním rozšířením nositelů příjmení Hapala (či Hapal), je logické uvažovat o tom, zda nemají všichni společný původ, a to v okolí města Hranic v Olomouckém kraji.
Tuto hypotézu podporuje telefonní seznam ČR z roku 2005, tedy z doby, kdy ještě bylo běžné vlastnit pevnou telefonní linku. Z tohoto seznamu dvaceti sedmi mužů s variantou příjmení Hapala žila více než polovina (52%) na Hranicku (Obr. 2). Po zkontaktování většiny a pátrání v archivech bylo možné 23 z 27 (85%) zařadit do jediného rodu pocházejícího ze Stříteže nad Ludinou v polovině 17. století.
Po letech genealogického bádání je však jasné, že příjmení nemohlo vzniknout ve Stříteži a rozšířit se odtud po zbytku Moravy. K vysvětlení se dostaneme vzápětí. Ale čím to, že zrovna na Hranicku je tolik Hapalů? Na svědomí to má Antonín Hapala (1727–1775) ze Zbrašova a jeho žena Marianna rozená Vavříková (1730–1793). Tento pár měl šest synů, z nichž všichni založili vlastní rody, v obcích Opatovice, Ústí, Valšovice, Velká a Zbrašov. Tím se počet Hapalů na Hranicku nebývale rozrostl. Z dvaceti sedmi Hapalů v telefonním seznamu ČR bylo devatenáct potomky Antonína a Marianny (70%).
Rozšíření Hapalů na Moravě v 17. století
Podívejme se nyní o více než 350 let nazpět. Moravský zemský sněm rozhodl, že má být sepsán přehled držitelů půdy. Kvůli vyměření daně, jak jinak. Komisaři navštívili každou obec, aby vyhotovili seznam hospodářů a výčet polností, tzv. lánové rejstříky. To celé proběhlo dvakrát. Poprvé roku 1656, podruhé v letech 1669–1679. Jedná se o nejstaršího předchůdce moderního katastru nemovitostí na území Moravy. Zásadní nevýhodou tohoto zdroje pro rodopisné účely je fakt, že zachycuje jen držitele půdy (gruntů). Neříká nám nic o jejich rodinách ani čeládce či lidech, kteří žili v nájmu. Vědomi si tohoto omezení, využijeme tento pramen pro přibližný přehled rozšíření příjmení na Moravě v 2. polovině 17. století.
Obr. 3. Držitelé poddanských nemovitostí na Moravě v druhé polovině 17. století (1656-1679). Zdroj dat: KOTAČKA, Martin; PETERKA, Josef; SPERÁT, Ivo. Generální rejstřík k lánové vizitaci doplněný o soupis obyvatel královských měst. Brno: Nakladatelství Ivo Sperát, 2015
Na obrázku 3 vidíme, že v 17. století bychom na příjmení Hapal a Hapala (modře) narazili na Hané (zhruba mezi městy Olomouc, Přerov, Kojetín a Vyškov). Téměř všichni z těchto Hapalů byli psáni bez koncovky -a. Výjimku tvoří dva zástupci s variantou Hapala na jižní hranici této oblasti: ve Zdounkách a v Ivanovicích na Hané. Také dále na jihu, v navazujícím cípu na severu Slovácka (obě strany Chřibské vrchoviny), jsou zmiňováni tři nositelé varianty Hapala.
Jeden jediný Hapal (Matěj) byl usazen mimo tento prostor, a to ve Stříteži u města Hranic. Paradoxně právě jeho potomci dnes tvoří většinu Hapalů v ČR (viz výše). Pokud byl Matěj novým osadníkem ve Stříteži, pak nejspíše přišel z nedaleké Hané, z Přerovska či Kojetínska, kde v obci Uhřičice je příjmení Hapal přítomno dodnes.
Teritorium Hapalů (modrá barva) se na jihu protíná s velmi podobně znějícím Habala (oranžová) a na severu s úzce vymezeným a dnes již zaniklým příjmením Hapas či Hapaš (žlutá). Za zmínku ještě stojí příjmení Hasal (červená), vyskytující se v trojúhelníku mezi Hranicemi, Příborem a Valašským Meziříčím.
Vraťmě se nyní zpět do současnosti a podívejme se, jak jsou v ČR rozšířená příjmení Hapal, Hapala a jim blízce podobná.
Podobná příjmení na počátku 21. století
Z Obr. 4 vidíme, že:
- skupina příjmení s kořenem Hapal (Hapal, Hapala, Hapalák) je výrazně koncentrována na Hranicku (jediná tmavě modrá oblast na mapě ČR),
- příjmení z rodiny Hasal (Hasal, Hasala, Hasalik, Hasalík) převažuje na Novojičínsku, sousedícího s Hranickem,
- příjmení Hakala a Halala mají obě centrum na Moravskokrumlovsku,
- příjmení Hapla se vyskytuje nejvíce na Kyjovsku,
- vedle výše jmenovaných také příjmení Hapka jasně převažuje na Moravě,
- příjmení z okruhu Hamal (Hamal, Hamala, Hamalčík a snad nesouvisející slovenské Hamaliar) mají mírnou převahu na Moravě a ve Slezsku,
- naproti tomu příjmení s kořeny Habal (Habal, Habala) a Hubal (Hubal, Hubala, Hubalík, Hubalovský) se dnes vyskytují více v Čechách
- a nakonec příjmení s kořenem Hatal (Hatala, Hatalů) jsou rozšířena ve všech třech historických zemích Koruny české, přičemž na prvním místě obcí s rozšířenou působností je Hodonín.
Závěr
Historické prameny zachycující prosté obyvatelstvo (narozdíl od šlechty) sahají většinou někam do poloviny 17. století, po skončení 30leté války. Z tohoto období pochází také výše zmíněný lánový rejstřík. Dále se nám již s pomocí archivních materiálů nejspíše proniknout nepodaří a nejsme tak schopni zjistit, jestli všechny rody Hapal, Hapala mají společného předka, případně jestli i některá podobná příjmení (Hasal(a), Habal(a)) mají s nimi společný původ.
21. století však přináší nové metody zkoumání. Konkrétně genetickou analýzu. V Česku je možné se zdarma zapojit do vědeckého projektu Genetika a příjmení. Zde se zkoumá, zda nositelé stejného příjmení (např. dva zdánlivě nepříbuzní Hapalové) mají společnou otcovskou linii. Zájemci, jenž poskytne vzorek – stěr z úst, je přečtena malá část DNA. Jde o 23 krátkých úseků na chromozomu Y. Tento chromozom mají jen muži, což znamená, že se předává z otce na syna stejně jako příjmení (ve většině případů). Proto se jen muži mohou do výzkumu přihlásit. Ženy, jež mají o toto téma zájem, by musely zapojit své otce, bratry nebo např. strýce z otcovy strany (otcovy bratry).